Kontrolní hlášení – novinka roku 2016 pro plátce DPH

Co je kontrolní hlášení

Důležité je zmínit, že kontrolní hlášení nenahrazuje daňové přiznání. Nahrazuje však samostatný výpis z evidence pro účely DPH. Účelem bude evidovat doklady za poskytnutí služeb s uskutečněným zdanitelným plněním. Podle vlády nejde o velkou zátěž na podnikatele, protože se budou hlásit údaje, které stejně musí evidovat.

Kdo bude podávat kontrolní hlášení

Povinnost podávat kontrolní hlášení se týká všech podnikatelů, kteří jsou v tuzemsku přihlášeni jako plátci daně. „Není rozhodné, zda se jedná o českou nebo zahraniční firmu. Rozhodným faktorem bude, zda ve sledovaném období se přijalo nebo uskutečnilo zdanitelné plnění, tedy pokud bude co hlásit,“ říká Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Podnikatelé, kteří nejsou přihlášeni jako plátci DPH, kontrolní hlášení podávat nebudou. Tato povinnost se netýká ani identifikovaných osob, které platí DPH jen ze zahraničních plnění. Pokud plátci DPH, kteří budou mít povinnost podávat kontrolní hlášení, neuskuteční ve sledovaném období žádné zdanitelné plnění, tak také nebudou muset za toto období podávat kontrolní hlášení.

Jak se bude kontrolní hlášení podávat?

Sledovaným obdobím v případě právnické osoby je vždy kalendářní měsíc, přičemž termín podání bude vždy k 25. následujícího měsíce. Fyzická osoba pak bude podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tedy měsíčně nebo čtvrtletně). Termínem bude také 25 dní po ukončení zdaňovacího období.

V případě, že podnikatel podal kontrolní hlášení před termínem a zjistil chybu, která vedla ke zvýšení nebo snížení odvodu DPH, má šanci podat ještě v termínu opravné kontrolní hlášení. „Důležité je, že se neuvádí pouze úpravy, ale kompletní hlášení již s upravenými údaji, protože na první podané hlášení se nebude brát zřetel,“ upozorňuje Vaněk.

Pokud na chybu přijde až po řádném termínu, musí do 5 dnů od zjištění podat následné kontrolní hlášení společně s dodatečným přiznáním k DPH. I toto následné hlášení bude kompletní.

V případě pochybnosti o správnosti hlášení může podnikatele správce daně vyzvat ke změně případně potvrzení údajů. Tyto údaje je potřeba změnit, potvrdit nebo doplnit do 5 dnů od doručení výzvy a to následným kontrolním hlášením.

Jaké hrozí sankce?

Stejně jako u zanedbání každé povinnosti vůči státní správě, i v případě kontrolního hlášení hrozí sankce. Ty podle závažnosti pochybení mají následující výše:

• 1.000 Kč pokud bez vyzvání správce daně podá kontrolní hlášení po termínu
• 10.000 Kč pokud podá kontrolní hlášení po vyzvání správce daně ve stanovené náhradní lhůtě (5 dnů)
• 30.000 Kč pokud nepodá následné kontrolní hlášení
• 50.000 Kč pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě

Mimo tyto sankce je také správce daně povinen udělit pokutu ve výši 50.000 Kč tomu, kdo po vyzvání neupraví nebo nedoplní následné kontrolní hlášení. Pokud podnikatel bude dlouhodobě nespolupracovat se státní správou, tedy nebude kontrolní hlášení podávat vůbec, má správce daně povinnost udělit pokutu 500.000 Kč.

Z řad podnikatelů zaznívají obavy. Informace o náležitostech kontrolního hlášení jsou podle nich omezené a sankce za případné chyby vysoké. „Jako každá novinky z oblasti spravování firemních financí budí kontrolní hlášení nejistotu. Odborníci na firemní finance jsou samozřejmě na tuto změnu připraveni, ale až první měsíce ukážou, jaké reálné dopady pro podnikatele tento krok měl,“ uzavírá Jan Vaněk ze společnosti Tigra.