Videa s e-booky
5 videí ukáže, jak při podnikání nechybovat. Přestaňte dělat chyby, kvůli kterým proděláváte!
Otázka zdanění příjmu zaměstnanců při práci v zahraničí
- Podrobnosti
- 2. 2. 2011
V dnešní době není nic neobvyklého vyjíždět za pracovními nabídkami mimo hranice ČR. S prací za českými hranicemi souvisí kromě dalších formalit, které je nutné splnit, také povinnost zdanění příjmů získaných v zahraničí. Povinnosti zdanění podléhají totiž všechny příjmy bez ohledu na to, ve kterém státě k nim došlo.
Daň z příjmu zaměstnance při práci v zahraničí
V případech, kdy má fyzická osoba příjmy ze zdrojů v různých státech, je potřeba určit, ve kterém státě, je takový příjem zdanitelný. Zároveň je důležité zajistit, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění téhož příjmu, tedy např. ke zdanění příjmu v zemi, kde byla činnosti pro zaměstnavatele vykonána a současně ve státě sídla společnosti – zaměstnavatele.
Legislativa zamezující dvojí zdanění
Způsoby, jak zamezit dvojímu zdanění, jsou na mezinárodní úrovni předmětem úpravy smluv o zamezení dvojího zdanění a současně na národní úrovni předmětem úpravy národních daňových předpisů.
Při řešení konkrétní daňové otázky je rozhodující příslušná mezinárodní bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která má vždy přednost před národní legislativou, v České republice zejména před zákonem o daních z příjmu (č. 586/1992 Sb.). ČR má uzavřeny smlouvy tohoto typu s většinou států světa a EU.
Jak postupovat při určování daňového domicilu
Nejprve je třeba určit, ve kterém státě mají být konkrétní příjmy zdaněny. V případě, že osoba odvádí daně z příjmu v různých státech, je nutno určit, který stát provede celkový zápočet odvedených daní a vyloučí tak dvojí zdanění příjmů ze zahraničí. V této souvislosti hovoříme o tzv. daňovém domicilu nebo též daňovém rezidentství poplatníka. Kritéria pro určení daňového domicilu jsou stanovena v příslušném právním předpisu a mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění.
Podle českých daňových předpisů je daňovým rezidentem ČR osoba, která má na území ČR bydliště nebo se na území České republiky zdržuje alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. V případě nejasností s určením daňového domicilu se používají pravidla obsažená v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění.
Při stanovení daňového domicilu na základě mezinárodních smluv se především posuzuje, kde má osoba bydliště a kde je středisko jejích životních zájmů, tzn. zejména kde žije její rodina. Dalšími kritérii pro určení daňového domicilu bývají zpravidla místo obvyklého pobytu a dále státní občanství. Daňovou rezidenturu naopak nezakládá pouhý fakt, že je osoba v určitém státě zaměstnána.
Ve státě, ve kterém je osobě přiznán daňový domicil, podává tato osoba daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré své příjmy. Příslušný úřad tohoto státu provede zápočet veškerých daní z příjmu odvedených v zahraničí a při vyloučení dvojího zdanění, vypočte výslednou částku daně, která bude odvedena.
Zdroj: SOLVIT – Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU
Zaregistrujte svůj e-mail a objevte 30 chyb v prvním roce podnikání, které mohou stát vaše podnikání život, pokud se z nich nyní nepoučíte. E-book dostanete e-mailem.
Diskuze k článku
Přidat komentář