
Videa s e-booky
5 videí ukáže, jak při podnikání nechybovat. Přestaňte dělat chyby, kvůli kterým proděláváte!
Tak jako každá mince, která má dvě strany, i sociální podnikání má svá specifika, která na první pohled nejsou tak zřetelná. O nich nám povyprávěla Ing. Marcela Kubíčková, která se sociálním podnikům věnuje na profesionální úrovni již několik let, a zná zákoutí, která by měl mít prozkoumané ten, kdo se chce vrhnout do vlastního sociálního projektu.
V posledních letech se v Česku rozrůstá takzvané sociální podnikání. Mnoho nových či stávajících podnikatelů se začalo ubírat nových stylem podnikání, jehož hlavním předmětem je rozvoj firmy a podpora zaměstnanosti osob z rizikových cílových skupin, využití regionální pracovní a kupní síly.
Nejčastějšími právními formami sociálních podniků jsou společnosti s ručením omezením, osoby výdělečně činné tj. živnostníci, sociální družstva. Dále jsou sociální podniky zakládány pod hlavičkami nejrůznějších neziskových organizací – obecně prospěšných společností, příspěvkových organizací, občanských sdružení. Neziskové organizace zaměstnávají ve svém sociálním podniku přímo své klienty. Sociální podnik jim na druhou stranu, jako každý podnikatelský subjekt, částečně vydělává na jejich neziskovou činnost. Díky této vzájemné symbióze, je tato forma nejběžnější.
Založení sociálního podniku se nijak neliší od založení klasického podniku – živnosti, společnosti s ručením omezeným nebo neziskové organizace. Aby z normálního podniku vznikl oficiálně sociální podnik, je třeba zakotvit pravidla sociálního podniku do vnitřní směrnice nebo zakladatelské listiny. Ale nemusí to tak nutně být. Sociálně podnikat se dá ale i bez striktně zakotvených standardů sociálního podnikání. Prozatím je to možné, protože neexistuje žádný zákon, který by to vyžadoval.
Tato pravidla nejsou zakotvena v žádném právním dokumentu ČR, jedná se spíše o jakýsi etický kodex, ke kterému se sociální podniky dobrovolně hlásí. Je ale situace, kdy jsou vyžadována. A to u nově vzniklých sociálních podniků pro účely získání dotace ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí.
Základní pravidlo, které je nejvíce diskutované z pohledu jeho prosazování, je rozvoj firmy. Rozvoj firmy není žádné zvláštní a nové pravidlo, má být cílem, ať už podnikatelským či etickým, každého podniku. Nicméně v kontextu sociálního podnikání se tato zásada posouvá do zcela jiné roviny. Rozvoj sociální firmy je podmíněn zpětnou reinvesticí zisku podniku ve výši minimálně 50 %, což je u klasických podniků výjimečné. Navíc o zpětné reinvestici resp. o jejím využití nerozhoduje sám majitel, ale ve spolupráci se svými zaměstnanci.
Zapojení zaměstnanců do spolurozhodování o firmě je v českých podmínkách v řadě firem něco nevídaného. Naopak řada firem toto pravidlo neformálně běžně uplatňuje, aniž by byly sociálními podniky.
Ale, jak už bylo uvedeno, jde o pravidlo závazné pouze pro ty sociální podniky, které chtějí aspirovat na dotaci od MPSV.
Sociální podnikání je (nebo by alespoň mělo být) novým stylem nejen podnikání, ale i životním krédem každého sociálního podnikatele. Sociální podnikatel, který přijme standardy sociálního podnikání, zaměstnává min. ze 40 % úvazků osoby na trhu práce zvlášť znevýhodněné. Tento princip je obdobně jako spolurozhodování o rozvoji firmy jedním ze základních, který musí sociální podnikatel splnit, pokud chce na svůj podnik dotaci.
Osobami znevýhodněnými na trhu práce nejsou pak jen osoby zdravotně postižené, ale i mladiství opouštějící ústavní zařízení nebo pocházející ze sociálně slabých rodin, osoby bez domova nebo po výkonu trestu, drogově závislí, oběti trestné činnosti a osoby, které jsou déle než rok bez práce.
Momentálně se vedou diskuze, jestli v dalším programovém období 2014-2020, kdy budou opět poskytovány dotace (nejen) na sociální podnikání z prostředků Evropské unie, není vhodné s ohledem na podmínky trhu práce v ČR, výčet znevýhodněných skupin rozšířit např. o osoby nezaměstnané s věkem nad 50 let, absolventy bez praxe, ženy po rodičovské dovolené.
K tomu všemu navíc skutečný sociální podnik aktivně působí na místním regionálním trhu, využívá regionální dodavatele, je v součinnosti s dalšími aktéry trhu nejen sociálními (zejména obcemi, státními úřady, neziskovými společnostmi apod).
Úloha sociálního podniku je především v podpoře místní zaměstnanosti, v řešení konkrétní a velmi specifické mezery na trhu. Přes všechna tato pravidla musí být konkurenceschopným a ekonomicky se chovajícím podnikem, což se navzdory (nebo spíše právě kvůli) dotacím ne vždy daří.
Přehledné e-booky vás krok po kroku provedou všemi administrativními nástrahami při rozjezdu podnikání. Nezapomenete na nic důležitého.
Online aplikace pro tvorbu podnikatelského plánu, vzory smluv a aplikace pro správu objednávek vám zjednoduší život.
Každý měsíc vám dáme nové číslo e-magu Starting UP + přístup k jeho starším číslům, videím a do databáze podnikatelských nápadů.
Přihlaste svůj e-mail k odběru novinek z oblasti podnikání. Neposíláme žádný spam a můžete se kdykoliv odhlásit.
Jsme vám všude nablízku.
Diskuze k článku
Přidat komentář