Na co si dát nově pozor u podnikatelských smluv?

Uzavírání smluv podle NOZ

Nově účinný občanský zákoník se uzavíráním smluv zabývá od § 1721 dál. Je třeba myslet i na ustanovení z obecné části, která se smlouvami souvisí. Tato úprava se použije na vztahy mezi podnikatelskými subjekty (B2B) a liší se od smluv se spotřebiteli, kde se uplatní přísnější režim a vyšší ochrana (§ 1810 a násl.).

Forma uzavírání smluv

NOZ dává podnikatelům větší volnost v oblasti formálních požadavků na uzavírání smlouvy. Nově lze zvolit libovolnou formu (ne striktně písemnou) u více typů smluv, než to bylo dříve.

Povinná písemná forma smlouvy se musí od roku 2014 uplatnit pouze podle § 560 při nakládáním s nemovitými věcmi, a dále, pokud tak stanoví zákon (například výzvy u nájemních smluv).

V případě nedodržení formy nejde o absolutní neplatnost smlouvy jako dřív, ale o relativní neplatnost. Poškozená strana tedy musí u soudu vznést námitku neplatnosti.

V případě nedodržení smluvní dohody o formě nenastupuje neplatnost relativní, ale pouze vyvratitelná domněnka, že se strany nechtějí zavazovat jinou formou (§ 1758). Domněnku lze změnit například ústní změnou tohoto zákazu či chováním stran. V praxi lze díky tomu oproti staré úpravě ústně sjednat i smluvní pokutu nebo zástavní právo.

Škoda

Odpovědnost je nyní i v neobchodních záležitostech absolutní, nevyžaduje se ani nedbalostní zavinění. Odpovědnosti se dá zbavit jen v případě, kdy ji způsobila vyšší moc.

Zavádí se i nový druh odpovědnosti za špatnou radu dle § 2950. Tedy kdo podá vědomě špatnou informaci či radu, musí nahradit způsobenou škodu. U odborníků se ze zákona předpokládá nedbalostní zavinění a to jen v případě, že vzal za tuto radu odborník odměnu.

Předsmluvní odpovědnost

Předsmluvní odpovědnost řeší § 1728 a 1729. Za škodu způsobenou neuzavřením smlouvy odpovídá ten, kdo započal nebo pokračoval v jednání o smlouvě, ačkoliv neměl v úmyslu smlouvu uzavřít. Předsmluvní odpovědnost má také ten, kdo od jednání o smlouvě bez důvodu ustoupí, i když je jednání už ve fázi, kdy je vysoce pravděpodobné, že k uzavření smlouvy dojde.

Obsah smluv

Pro NOZ je typická smluvní volnost v § 1725. Mezemi právního řádu se rozumí ustanovení, od kterých není možné se odchýlit. Ty se ale mnohdy nedají jednoznačně rozpoznat. Typicky například neplatnost ujednání odporujících dobrým mravům. Proto se případné odchýlení od právního řádu u smluv posuzuje individuálně.

NOZ řeší i kolizi smluvních podmínek. Při kolizi smluvních podmínek se použije knock out metoda, neboli platnost ustanovení, které si neodporují. K těm ustanovením, která si vzájemně odporují, se nepřihlíží. Knock out metoda se dá stranami vyloučit a smlouvu se tím dá anulovat. Zavádí se i ochrana před neočekávanými ustanoveními v obchodních podmínkách dle § 1753. Neočekávaná ustanovení pozbývají účinku.

Podnikatel, který uzavírá smlouvu v rámci podnikání, nemůže žádat zrušení smlouvy z důvodu lichvy ani zrušení smluv s hrubým nepoměrem práv a povinností v neprospěch podnikatele (§ 1797). Oproti tomu se na podnikatele vztahuje právo žádat zrušení smlouvy u adhezních smluv, pokud je podnikatel slabší stranou.

Novou možností NOZ je odepření plnění dlužníka, pokud věřitel nevystaví na žádost kvitanci, tedy potvrzení o splnění dluhu. V případě, že by ji dlužník vydal, aniž by byl dluh skutečně splacen, dojde k prominutí dluhu.

Autor článku: Michal Novotný, AK Moštěk, www.akmostek.cz.