Pracovní právo – základní informace o pracovním poměru

Pracovní právo

Základním pojmem pracovního práva je pracovní poměr (jde o jiné označení pro právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem). Vzniká na základě pracovní smlouvy, před jejímž podpisem je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi, pracovními podmínkami a podmínkami jeho odměňování.

Pracovní poměr

Je možné se písemně dohodnout o zkušební době, která nesmí být delší než tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců delší než 6 měsíců. Ve zkušební době je velmi jednoduché zrušit pracovní poměr, a to pro obě strany.

Zkušební doba

• nevzniká u každého pracovního poměru automaticky, musí být sepsána v pracovní smlouvě,
• sjednává se výhradně písemně, a to pouze před vznikem pracovního poměru,
• trvá nejdéle tři po sobě jdoucí měsíce (šest měsíců u vedoucích zaměstnanců) a nelze ji dodatečně prodlužovat,
• může být sjednána také u pracovního poměru na základě jmenování,
• dozkušební doby se nezapočítává doba překážek v práci ze strany zaměstnance (např. nemoc – během pracovní neschopnosti je zkušební doba pozastavena).
• zrušení pracovního poměru ve zkušební době je možné bez udání důvodu ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, ale nesmí být učiněno v prvních 14 kalendářních dnech, kdy je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti.

Rozvázání pracovního poměru

Pracovní poměr může být rozvázán následujícím způsobem

• dohodou – nejlepší a nejjednodušší způsob,
• výpovědí zaměstnance – jedná se o jednostranný právní úkon, jehož účinky nastanou doručením druhé straně, výpovědní doba dvou měsíců počíná běžet až od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena výpověď; výpověď lze dát i bez udání důvodu,
• výpovědí zaměstnavatele – jedná se o jednostranný právní úkon, jehož účinky nastanou doručením druhé straně, výpovědní doba počíná běžet až od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena výpověď; zákoník práce v § 52 však specifikuje důvody, z nichž je možné výpověď dát, nejčastějším důvodem bude nadále zřejmě nadbytečnost zaměstnance, dalšími častými důvody jsou rušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
• okamžitým zrušením ze strany zaměstnance – jedná se o jednostranný právní úkon obsahující důvody pro okamžité zrušení, jeho účinky tedy nastanou doručením druhé straně, a to do dvou měsíců od chvíle, kdy se zaměstnanec dozvěděl o důvodech, pro které může pracovní poměr okamžitě zrušit, nejčastěji z důvodu nevyplacení mzdy ani po uplynutí termínu 15 dnů po její splatnosti,
• okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele – jedná se o jednostranný právní úkon obsahujícím důvody pro okamžité zrušení, jehož účinky nastanou doručením druhé straně, a to do dvou měsíců od chvíle, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o důvodech, pro které může pracovní poměr okamžitě zrušit, nejčastěji z důvodu hrubého porušení pracovních povinností zaměstnance,
• uplynutím doby pracovní smlouvy,
• smrtí zaměstnance.